Legendy časů

Před několika dny prodloužil "Goišák" smlouvu a přidá úctyhodnou patnáctou sezonu. A jelikož se po několikaletém úsilí podařilo zpracovat kompletní databázi hráčů, kteří prošli přerovským "áčkem", můžeme sestavit ty nejpilnější podle počtu sezon, do kterých zasáhli. Dlouholetá oddanost klubovým barvám je v dnešní době čím dál vzácnější. Rotace hráčů napříč kluby a soutěžemi je totiž enormní. Databáze je evidována od sezony 1972/73. V článku jsou zmíněni i dva forvardi (Hudec, Kolda), kteří započali kariéru před tímto datem. U nich je ale délka působení v přerovském dresu známa. Než byl zveřejněn tento článek, mohli jste na našich facebookových stránkách hlasovat v tipovací anketě. Výsledky hlasování dopadly poměrně jednoznačně a i proto bude pro mnohé překvapení, že realita je jiná. Celkově je evidováno 130 hlasů, ze kterých nejvíce patřilo Radomíru Palovi a to rovných 75, čili 57%. Následoval Stanislav Svozil s 22 hlasy a až poté skutečný držitel prvenství Radek Vodička s 11 hlasy. Pro úplnost uvádíme i zbylé - Hanák 8, Faltýnek 6, Ovčáček a Řezáč po 4.

za jménem následuje období působnosti v Přerově (první-poslední), jen u některých jde však o nepřerušenou kariéru v Přerově

 17 sezon - RADEK VODIČKA (1988/89 - 2005/06)

Psal se 4. březen 1989 a LMCH zajížděla v předposledním kole druhé národní hokejové ligy na led Kopřivnice. Běžně se hrálo na tři útočné lajny a když ke zraněnému Gerešovi přibyli nemocní Klimecký a Smrček, musel trenérský tandem Pavliš - Řezáč vytáhnout z dorostu sedmnáctiletého Radka Vodičku. V debutu svým výkonem mile překvapil. Nastoupil v třetí lajně s Juříkem a toho večera dvougólovým Pěnkavou. V posledním kole se do sestavy vrátili marodi a tak zůstalo u jediného startu v tomto ročníku. V následujícím ročníku přidával další starty a vsítil i 3 branky. Poté přišel nástup na základní vojenskou službu, kterou odkroutil v týmu VTJ Senica. Vrátil se ve skvělé formě a ač naskočil až v lednu, stihnul ještě v sezoně 1991/92 zapsat 9 gólů. Vyšlo to tedy tak, že během "služby vlasti" nenastoupil za Meo jen v sezoně 90/91. Následně přišla sezona, kdy se hlavně střelecky trápila celá Meochema. Sezona skončila špatně a Přerov po dlouhých letech spadl do Krajského přeboru. Radka máme všichni spojeného s číslem 49. V těchto letech byl ještě na vysoká numera čas a proto pamětníci mohli vídat talentovaného křídelníka s číslem 20. Jelikož pro nadaného forwarda by byla čtvrtá nejvyšší soutěž málo, bylo mu vyřízeno hostování do sousedního Prostějova. V prosinci 1993 však přichází obrat a Přerov převzal prvoligovou licenci od HC Brno. S ní přichází i 15 hráčů, které postupně doplňují posily. Jednou z nich je na konci přestupního termínu (6. ledna) i Vodička. V týmu rivala tedy nastupoval necelý půlrok. Od 8. ledna znovu oblékl přerovský dres a už jej nikdy nevyměnil. V následujícím ročníku se ujímá kormidla Miloš Říha a přerovský hokej zažívá opět krásná léta. Přichází postup a i památná sezona 1995/96. Radek "Sam" Vodička nastupuje v lajně s Boháčem a Kašíkem. Tým dokráčí až do baráže o extraligu, v té nastupuje již po boku Karla Pláška. Radek se na úspěchu podílel 13 góly a byl fanoušky zvolen nejpopulárnějším hokejistou. Z osobního hlediska měl nejpovedenější sezonu 2000/01, kdy se s 29 brankami stal nejlepším střelcem týmu. Velice si rozuměl s Erikem Kohútem, jejich spolupráce mu v této sezoně vynesla přes padesát bodů. Památný je pak rozhodující duel prvního kola playoff v Břeclavi. Dobový tisk informoval: "Vodička vyřadil hattrickem Břeclav". Blonďatý levý křídelník s vynikajícím citem pro hru a skvělou přihrávkou začal s hokejem na přerovském ledě v 6 letech pod vedením pana trenéra Garstky. Rád vzpomínal i na pana Řezáče a Mirka Venkrbce. Oficiální klubové rozloučení proběhlo v posledním utkání roku 2006. Do této sezony již v mistrovském utkání nenaskočil. V té poslední dokonce při nedostatku beků alternoval dlouholetý kapitán na pozici pravého obránce. Naposledy oblékl přerovský dres v přípravném a pro hromadnou bitku nedohraném utkání se Šumperkem 23. srpna 2006.

16 sezon - RADOMÍR PALA (2002/03-2018/19)

O jednu sezonu méně si zapsal spolehlivý zadák a srdcař Radomír Pala. "Palič" je rodákem z Kroměříže, kde i začal s hokejem. Obránce, jenž "zrál jak víno" je rekordmanem v počtu utkání v modrožlutém dresu (736 zápasů). Za muže začal nepravidelně nastupovat v sezoně 2002/03 (pozn.: tuhle sezonu eliteprospects.com ani hokej.cz vůbec neevidují). Mimo Přerov působil jen v sezoně 2004/05, kdy oblékal dres Havířova. Na střídavé starty pak zapsal jednotky zápasů za tehdy prvoligový Šumperk a Olomouc. Důrazný obránce nosil po většinu kariéry dres s pro něj typickým číslem 22, no nebylo tomu tak od začátku. Několik sezon hrával s číslovkou 17, než před sezonou 2007/08 udělal změnu. Fanoušek kapely U2 a milovník tataráku byl znám pro svou tvrdou střelu a příkladnou obětavost. Hokejovou kariéru ukončil ve 34 letech na jaře 2019.

15 sezon - PETR OVČÁČEK (1974/75-1989/90)

Hokejově tento skvělý obránce vyrostl v rodném Gottwaldově. Na vojnu narukoval do Dukly Trenčín a po návratu začal hrát za Kroměříž. Přerov byl nováčkem II.NHL a potřeboval zkvalitnit kádr. Spolu s Luzarem si je zde vyhlédl trenér Grábl. První sezona ve vyšší soutěži byla pro Meochemu težká. Dlouho trvalo, než si výrazně obměněný kádr sednul. Zlepšení nakonec přineslo 5. místo a pouhé 4 body ztráty na vítěznou Olomouc. Od druhé sezony vyměnil v obranném páru parťáka. Kariéru ukončil Josef Neplech, kterého nahradil zkušený ligový zadák Eduard Svoboda, otec současného trenéra Zubrů. Ovčáček, spoluhráči přezdívaný "Bača", po celou kariéru nastupoval s číslem 5 a byl jak u postupu do 1.ligy, tak kvalifikace se Slovanem Bratislava. Během prvoligového období si připsal 30 branek. Po sestupu odehrál za Přerov ještě čtyři sezony, než kariéru po sezoně 1989/90 ukončil. Mezitím si na sezonu 1987/88 odskočil do Kroměříže. Poslední sezonu působil již jako hrající asistent trenéra Řezáče a připsal si 2 vstřelené branky. Tu druhou si schoval na poslední hrané kolo při demolici Kopřivnice 13:0. Ani tato vysoká výhra nic nezměnila na tom, že do 1. ligy díky lepšímu skóre postoupil Hodonín. Přerov hrál ještě dodatečnou kvalifikaci s týmy na druhých místech. Ač ji ovládl, nepostoupil, jelikož v prolínací části do nejvyšší soutěže postoupila obě slovenská mužstva. Na jaře letošního roku oslavil "Bača" 70. narozeniny. K významnému jubileu mu dodatečně přejeme co nejvíce zdraví. Pravidelně jej můžou příznivci potkávat při zápasech mužů.

15 sezon - PAVEL HANÁK (1998/99-2012/13)

Současný sportovní manažer a svého času vynikající střelec a specialista na nájezdy působil v Přerově kromě posledních dvou sezon celou kariéru. Za muže nastupoval spolu se svým starším bratrem Robertem od sezony 1998/99. Životní sezonu pak odehrál v ročníku 2010/11, kdy si v základní části připsal skvělých 52 bodů. Do sezony vlétl impozantně poté, co si v 1. kole připsal proti Valmezu 7 bodů. V průběhu sezony dosáhl ještě na další tři pětibodová utkání. Lajna Kočara - Hanák - Kotásek byla tehdy k nezastavení. Nebylo to však poprvé, sedmibodový zápas zažil již v předešlé sezoně na ledě Frýdku.

15 sezón -  DANIEL FALTÝNEK (1992/93-2013/14)

Vynikající, útočně laděný obránce začal s hokejem v Přerově v 5 letech. Prošel celou mládeží a již v dorosteneckém věku nakoukl do mužů. V devatenácti letech, pod trenérem Říhou v sezoně 1994/95, pravidelně nastupoval v základu. Odehrál celou kvalifikaci, v které 4 asistencemi pomohl k postupu do 1. ligy. Nejúspěšnější sezonu té dekády ale nezažil. Odešel na vojnu do VTJ Kroměříž. První vstřelenou branku mezi muži si zapsal po návratu z vojny v 9. kole sezony 1996/97 proti Sokolovu. Tuhle sezonu pak mladý bek dokončil s bilancí 4+4. Následně přišla trpká sezona opavského Bohemex šmejdu. V 13. kole vyjeli sice přerovští opět v žlutomodrých barvách, přesto se už z posledního místa neodpoutali. "Falťas" byl jedním z šesti hráčů, kteří zůstali z předsezonní soupisky až do baráže. Před sezonou 2001/02 odešel hrát 1. ligu do Prostějova, kterou po dvou letech vyměnil za Olomouc. Sezonu 2006/07 dohrával v druholigovém Šternberku, odkud se po šesti letech vrátil domů. Dlouholetý kapitán s nezapomenutelnou otočkou na modré ukončil kariéru rok před postupovou sezonou.

Kromě téhle elitní pětice se do přerovské historie nesmazatelně zapsali i následující hráči:

14 sezon v Přerově působili STANISLAV SVOZIL nejst. (1972/73-1985/86), dědeček čerstvého debutanta v NHL Stanislava Svozila. Výrazně se podílel na vzestupu přerovského hokeje při postupech do vyšších soutěží, kde byl hlavním pilířem obranných řad. Na pravém beku hrál nejčastěji ve dvojici se Šromem a následně Karolákem. Dále oblíbený bojovník a "fousáč" JIŘÍ GOIŠ (2008/09-2022/23) a ikona 60. let BOHUMIL HUDEC (1960/61-1973/74).

13 sezon odehrál v přerovském dresu univerzální levý křídelník či centr a poctivec JAN KOLÁŘ (2002/03-2014/15). Svoji kariéru ukončil "Kolco", jehož hokejovým vzorem byl Jaromír Jágr, postupem do první ligy, v té době vykonával v klubu i funkci marketingového managera. Stejný počet sezon má i vynikající bruslař MAREK DITRICH (2001/02-2013/14). Po prvních dvou duelech v sezoně 2001/02 přidával v následující sezoně další starty, ke kterým vsítil i 3 branky. V této sezoně se zároveň stal nejproduktivnějším hráčem juniorské extraligy. Silný tým s Kaňákem, Zaťovičem či Zavrtálkem vypadl ve čtvrtfinále s pozdějším mistrem z Kladna. Kariéru, kromě dvou ročníků, kdy zároveň nastupoval za prvoligovou Olomouc, odehrál obdivovatel Gretzkyho celou v Přerově. Předností pravého křídelníka byla rychlost a hokejová chytrost. V sezoně 2006/07 a té následující, byl nejlepším kanonýrem Zubrů.

12 sezon mají na kontě MILAN HÁNA (1981/82-1993/94), BOHUMIL KOLDA (1966/67-1977/78), důrazný ofenzivní tahoun a hattrickový specialista TOMÁŠ MARTINÁK (1997/98-2009/10), či legendární útočník a trenér JAROSLAV ŘEZÁČ (1974/75-1985/86). Tucet sezon si připsal i pravděpodobně nejmladší střelec přerovské historie VLADIMÍR KOČARA (1993/94-2011/12). Mezi muži debutoval na podzim 1993, kdy se v Přerově hrál jen Krajský přebor. Dokonce si připsal jednu z branek, tehdy mu bylo pouhých šestnáct let. V Přerově pak působil do roku 1998, kdy se spadlo z první ligy. V té se usadil na dalších šest sezon, ve kterých postupně vystřídal Rosice, Ždár, Vyškov a Havířov. Jen během sezony 2001/02 se na jeden zápas mihnul v přerovském dresu. Po šesti letech přišel první návrat domů, kdy kromě působení u mužů začal trénovat mládež. Po dvou letech ale musel odejít. Vždy nerad prohrával a proto si řekl své, když se nedařilo. Sice mu skončila smlouva, ale z klubu mu bylo oznámeno, že není loajální, proto mu novou nenabídnou. Kývnul na štaci v Šumperku, odkud po několika měsícich velice rád přestoupil do Hodonína. O Šumperku později mluvil jako o nejhorším období v kariéře. Následoval druhý návrat na Hanou. Za mateřský klub odehrál ještě čtyři povedené sezony. Ač v mužích přijal defenzivní roli, v závěru kariéry posbíral i spoustu bodů.

11 sezon odehrál šikovný a produktivní centr ERIK KOHÚT (1993/94-2010/11). A nebýt 5 a půl letého působení u našeho druholigového protivníka ze Šternberku, byl by výš.

10 sezon mají za Přerov jediný brankář ve výčtu  MILOSLAV FOLDYNA (1978/79-1989/90), ostrostřelec JAROSLAV LUZAR (1974/75-1985/86), vytáhlý bek BOHUSLAV ŠROM (1972/73-1981/82), ONDŘEJ SLAMĚNÍK (1994/95-2004/05) a spolehlivý obránce 80. let IVO VAVRUŠA (1980/81-1989/90)

Na deseti sezónní metu jen těsně nedosáhli Petr Gereš, Lubomír Grigárek, Josef Málek, Milan Zbořilák, Martin Vojtek, Tomáš Sýkora, Antonín Sprušil a z aktivních hráčů Matouš Kratochvil s Jakubem Ferencem.

zdrojem fotografií jsou archiv meofans a oficiální stránka HC ZUBR Přerov